V pojištění vozidel se můžeme setkat se dvěma typy škod, ve kterých figuruje zvíře. Mezi produkty jsou ale rozdíly a při volbě pojištění je třeba si pohlídat sice malé, ale důležité detaily.
Střet se zvířetem
Prvním a známějším rizikem je střet vozidla se zvířetem. Původně bylo pojištění součástí komplexního havarijního pojištění, které obecně kryje jakýkoliv „střet, náraz a pád“ vozidla. Moderní pojišťovny vyšly ale vstříc klientům a vyčlenily toto riziko do samostatné složky. A tak i majitel, který si nemůže dovolit cenově drahé „allriskové“ pojištění, si může za výrazně nižší částku pořídit právě pojištění střetu se zvířetem.
Díky konkurenčnímu soutěžení mezi pojišťovnami zmizel jeden z háčků pojištění střetu se zvířetem. Ještě v minulém desetiletí některé produkty omezovaly množinu pojištěných zvířat pouze na zvěř. V podmínkách byla definice typu: „Zvěří se rozumí ty populace volně žijících živočichů, které za zvěř označují platné právní předpisy upravující myslivost na území České republiky. Za zvěř se nepovažují domácí ani hospodářská zvířata.“ Dnes již všechny definice události střetu se zvířetem pokrývají libovolné zvíře.
Naopak v rámci rizika střet se zvířetem není pokryta situace, kdy se řidič snaží vyhnout střetu se zvířetem a výsledkem manévru je třeba náraz do stromu u silnice. Tato nepřímá škoda nemůže být pojištěna z důvodu, že nelze následně prokázat důvod dopravní nehody. Škoda je likvidní z obecného rizika dopravní nehody. A když už hovoříme o dopravní nehodě – ke střetu se zvířetem je třeba volat Policii, protože došlo k poškození majetku další osoby.
První a druhá jakost střetu se zvířetem
Určité chytáky bohužel v produktech střetu se zvířaty přetrvaly. Důvodem je snaha některých pojišťoven o co nejnižší cenu tohoto pojištění. Výsledkem je stav, kdy pojišťovna nabízí v jednom produktu havarijní rizika dvojí kvality. Přestože jednotlivé složky pojištění naplňují stejnou potřebu klienta (ochrana jeho vlastního auta), pojišťovna se k nim chová odlišně a je na klientovi a jeho poradci, aby si v pojistných podmínkách a pojistné smlouvě vyhledal rozdíly a omezení.
První druh pojištění nazývá pojišťovna „havarijním pojištěním“ a je standardně nabízeno s územní platností shodnou s povinným ručením (země uvedené na zelené kartě) a s pojistnou částkou ve výši obvyklé ceny vozidla (u nových vozidle i s možností pojištění pořizovací ceny). Naopak pojištění „druhé jakosti“ se často označuje jako tzv. doplňkové pojištění. Ve skutečnosti se stále jedná o druh havarijního pojištění, kde ale pojišťovna v podmínkách omezila pojistné plnění při škodě několika parametry.
Územní platnost a limit pojištění
Klient i jeho poradce se mohou setkat s produkty, kdy střet se zvěří je omezen pouze na území České republiky a v zahraničí (byť jen několik kilometrů za hranicemi) není škoda pojištěna. Z pohledu pravděpodobnosti škody je ale mnohem závažnější omezení pojistného plnění limitem. Typickým limitem pro doplňková pojištění je 50 nebo 100 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že střet se zvířetem může skončit i totální škodou, je limit v rozporu s potřebami klienta. Pozor také na spoluúčast. Není pravda, že všechna doplňková pojištění mají nulovou spoluúčast. Třeba u střetu se zvěří najdeme produkty s hodnotou spoluúčasti i 10 %.
Některé pojišťovny se rozhodly nejít cestou produktů dvojí kvality, ale srozumitelně nabídnout pouze jeden typ střetu se zvířetem bez omezujících podmínek. Například Pillow pojišťovna má jednoznačně definovaný polštář Střet se zvířetem, kdy vozidlo je pojištěno na obvyklou cenu bez omezujícího limitu. Unikátní je možnost pojistit střet se zvířetem na pořizovací cenu vozidla (GAP), kdy není vyžadováno zahrnutí dalších havarijních rizik. Samozřejmostí je územní platnost v rozsahu povinného ručení, tj. bez omezení pouze na Česko.
V následujícím díle se podíváme na druhý typ škody způsobené zvířaty, tentokrát na stojících vozidlech.